Co bychom si počali bez elektřiny?

Snad každý z nás zažil situaci, kdy vypadl elektrický proud. Žádný problém, zapálíme svíčky a čekáme, až se dodávka obnoví. Jakmile ale trvá výpadek elektřiny déle než dvě nebo tři hodiny, začínáme být nervózní. Máme strach o zásoby jídla v mrazáku, nemůžeme se připojit k internetu, nejde televize ani rádio, může i přestat téct voda z kohoutku. Co byste dělali vy, kdyby nastal blackout?

Rozsáhlejší výpadek dodávek elektrické energie na velkém území, který zasáhne velké množství obyvatel, se označuje anglickým slovem blackout. „Jedná se o situaci, kdy dodávka elektřiny není obnovena po dobu desítek hodin nebo dnů. V minulosti tato situace již několikrát nastala, ale doposud ne v České republice,“ říká Andrej Čírtek, specialista na komunikaci společnosti LAMA energy.

Ten největší blackout v historii s nejhoršími následky proběhl 20. února 1998 v novozélandském Aucklandu. Zavinila ho porucha vedení, kdy po každé opravě a připojení napětí došlo k řetězci dalších poruch. Zdánlivá banalita však narostla do astronomických rozměrů. Centrum města bylo bez elektřiny 5 týdnů, nouzové agregáty spotřebovaly denně 1 milion litrů nafty a město opustila velká část obyvatel. Uzavřeny byly takřka veškeré obchody i univerzity, mnoho malých podnikatelů vyhlásilo na doporučení státu bankrot.

Jakýkoliv výpadek elektrické energie pocítí téměř okamžitě všechny osoby nacházející se na daném území. Nastala by situace, kdy bychom se museli obejít bez veškerých pro nás samozřejmých spotřebičů a výrobků, na které jsme zvyklí. Místo elektřiny bychom si mohli leda zapojit plynovou bombu a svítit si svíčkami či petrolejovými lampami, pokud by jich byly dostatečné zásoby. Nejspíše by netekla voda, a to ani v domácnostech se studnou, protože tok vody je téměř vždy poháněn elektrickými čerpadly. Otázkou je, zda bychom vůbec měli dostatečnou zásobu pitné vody. Špatně by na tom též bylo zdravotnictví, většina techniky by nefungovala. V obchodech by se zkazila většina potravin, nefungovaly by lednice a mrazáky. Lidé by mohli snadno krást díky nefungujícím pokladnám a elektronickému zabezpečení. V dopravě by nastal chaos, nefungovaly by semafory, světla na železnicích a další. Dlouhodobější blackout znamená s nejvyšší pravděpodobností vypuknutí chaosu a anarchie.

Jak se bránit? Ačkoliv je blackout opomíjenou můrou naší civilizace, je důležité si uvědomit možná rizika a jejich důsledky. Nejdůležitější je pro nás pitná voda, při blackoutu je nutné počítat se třemi litry pitné vody na jednu osobu a den. Vhodné je mít také pitnou vodu pro základní hygienu a toaletu. I přestože odborníci uvádí, že člověk vydrží bez jídla přibližně dva měsíce, stále záleží na konkrétním jedinci a je dobré mít zásobu trvanlivých potravin. Jednodušší to budou mít jistě lidé na venkově, kteří mají ještě klasická kamna na dřevo a dostatek paliva, tedy mohou potraviny tepelně zpracovávat. Zároveň je třeba dát si pozor na nebezpečné jedince, kteří rádi využijí situace ke krádežím a rabování. Je tedy vhodné zabezpečit sebe, svou rodinu i obydlí před násilným vstupem a pořídit si nějaké obranné prostředky. S tím souvisí i doplnění lékárničky o běžné léky, obvazový materiál a dezinfekční prostředky. Rozhodně se bude hodit rádio na baterky, kvůli aktuálním informacím a zprávám.

Celosvětový kolaps by způsobil mnoho katastrof. Lidé by se nejspíš chovali diametrálně odlišně než za normálních okolností. Ne u každého výpadku elektřiny se ale musí jednat přímo o blackout. Týden bez elektřiny už lidé na mnoha místech zažili a fatální následky to nemělo. Může se například jednat jen o plánovanou odstávku elektřiny z důvodu údržby distribuční sítě. Proto je dobré číst si informace na obecní nástěnce, aby vás nezaskočilo nepříjemné překvapení.